Do prostoru Velkých stěn směřují dvě stezky - zelenobíle značená naučná stezka, směrem vpravo červeně značená cesta vedoucí po hřebenu skal.

Napravo od domku pokladny se tyčí mohutná skála připomínající obrovské Slony (2). Jeden z kamenných chobotů tvoří levý pilíř Skalní brány (1). Než se vydáme na okružní stezku Velkými stěnami, odbočíme krátce po červené značce mezi skály do Zavalené rokle (6), volného prostranství mezi skalami, posetého balvany.

Vpravo ve skalním koutě nalezneme Jeskyni (3), při troše fantazie před sebou ve výši očí spatříme na pískovcové stěně reliéf Orlí hlavy (4). Vrcholová partie této skály připomíná Žabí korunku (5). Vrátíme se zpět k východisku okružní cesty a sledujeme zelenobílé značení. Projdeme Skalní branou a zleva obejdeme Zavalenou rokli nacházející se nyní za zábradlím. Na rozsáhlém území zřícených skalních bloků pozorujeme důsledek intenzivního zvětrávání.

Věže zdejšího prostranství hojně využívají horolezci, což dokazují kovové kruhy na skalních stěnách, sloužící k jištění. Nyní obcházíme mohutné Winklerovy věže, v levé z nich spatříme Indického slona (7) z čelního pohledu. Před dalšími skalami leží špičatý balvan s číslem 8 a bílou šipkou, v jejímž směru uvidíme skálu připomínající Tančícího medvěda (8) z profilu. Proti nám se otvírá Hradní brána (9) - průchod mezi skalami s dlouhým oválným oknem vlevo. Napravo od cesty se tyčí Skalní hrad (10), my pokračujeme k věžovitým útvarům. Prostranství před nimi se nazývá Cikánský tábor (12). Po průchodu skalní úžinou pohlédneme zpět na mohutné Herkulovy sloupy, pod nimiž se krčí Přimáčknutý krejčík (11 - oba útvary).

Tato skalní skupina vždy patřila k častým motivům na pohlednicích.

Za Herkulovými sloupy, ještě před výraznou levotočivou zatáčkou, odbočíme vpravo do úzké skalní sluje. Uvnitř ve směru bílých šipek objevíme vpravo krásný pískovcový sloup s bohatou výzdobou - Zkamenělý kmen (13) a vlevo Vodopád (14) složený z hustých svislých pilířků. Na úpatí skalní stěny je malá dutina Pašerácký batoh (15). Vrátíme se na okružní stezku, která se stáčí k severu a směřuje k známým útvarům Starosta (16) a Hubený doktor (17). Kolem těchto skal se dáme vpravo a zanedlouho sestoupíme doleva k izolovanému, bohatě členěnému skalnímu bloku, který horolezci nazývají Dvojitá věž. Zde dříve předváděli čtyřnásobnou Ozvěnu (18). Projdeme velmi členitou Vítěznou branou (19), půlící Dvojitou věž. Od ní zabočíme vpravo k průchodu ve skále Medvědímu doupěti (20).

Ještě jednou ze stezky odbočíme ostře doprava a nahoře na skále ve směru bílé šipky zahlédneme Hlavu krokodýla (21). Okružní stezka nyní vede řídkým březovým porostem k další skalní skupině. Opět pohlédneme ve směru bílé šipky, a to na sloupek ve vrcholové části skal připomínající Supa v hnízdě (22). Sestoupíme po schodech úzkým průchodem a nalevo se objeví Obří hlavy (23). Pěšina nás vede ke stěně s řadou horizontálně seřazených výklenků, připomínajících Úly (24). Po průchodu skalami si při pohledu zpět všimneme věže Mumie (25) a naproti jeskyně Poustevna (26). Od brány zabočíme ostře doprava, kde nás šipka upozorňuje na asi 50 metrů vzdálený kamenný sloup Kazatele (28).

Vlevo za branou vyniká na stěně reliéf Tuleně (27), okno vpravo od něj připomíná Obrysy Afriky (29). Za další skalní branou se rýsuje tmavý trojúhelníkový vchod do Lesní kovárny (34), vedle je skalní prohloubení Lenoška (33). Za Lesní kovárnou se ohlédneme na širokou stěnu - Velrybu (31). Jdeme dál okolo Hradu (32) - dvou na sebe zřícených bloků tvořících bránu - ke stěně, obsahující miniaturní spleť chodbiček Labyrintu (30). Ve směru bílé šipky spatříme vlevo před námi obrys mohutné skály - Lví hlavu (36). Kolem Švédské brány (35) zabočíme vpravo do Rytířského sálu (37) - skalní dvorany s jednou z nejúplnějších ukázek reliéfové výzdoby v Tiských stěnách (železité pásky, důlkování, voštiny mřížování, síťkování, krápníkovité útvary). Odsud vyjdeme doleva chodbou, na jejíž pravé stěně ji úzká průlina - Zkouška štíhlosti (38).

Odbočíme ke sluji Kravín (39) a uvnitř pohlédneme na balvan zaklíněný v úzké rozsedlině - Havraní hnízdo (40). Jdeme dál planinou porostlou řídkým lesíkem, kde se tyčí jedna z nejznámějších horolezeckých věží Tiských stěn - Sťatý major (41). Tato impozantní skála je zajímavá svojí základnou, oproti vrcholové části užší. Při pohledu zpátky se na protějším masivu objeví reliéf Tetřeva (42). Stezka nás nyní kolem Kazatelny (44) vede k místu, odkud je patrný hřibovitý skalní útvar Člun (43). Poté přijdeme k poslednímu rozlehlejšímu seskupení skal ve Velkých stěnách. Nejprve vpravo navštívíme jeskyni Ovčinec (45), za kterou se vypíná pilíř s ostrou svislou hranou podobnou Lodní přídi (46). Úzkou Krejčovskou uličkou (47) sestoupíme k mohutným Kurtovým věžím. Podél nich sestoupíme do Salónu (48), kterým projdeme k nižší Borůvčí věži. Na stěně proti sobě objevíme šipku s číslem a v jejím směru spatříme Slona s nákladem (49). Stezka vede po úpatí skal kolem původně Zamřížované jeskyně (50) ke Kamenné noze (51), což je nápadný pilíř vlevo od cesty. Železné schodiště nás vyvede strmou rozsedlinou na hřeben skal, kde se zprava připojí červeně značená hřebenová cesta. Po několika kamenných schodech vystoupíme k známému skalnímu Hřibu (52) a Želvě (53) - zajímavým ukázkám selektivního zvětrávání. Pokračujeme po skalní plošině a míjíme dva balvany - vlevo od cesty Napoleonovu botu (55) a vpravo Ořech (56).

Těsně před koncem stezky spatříme vpravo nízký plochý blok kamenného Tanku (54). Okružní naučná stezka končí u Turistické chaty, kde je i rozcestí značených cest. Můžeme pokračovat po žluté značce lesem ke státní hranici s Německem a podél ní vpravo do osady Ostrov, případně vlevo do rekreační vsi Rájec. Červená značka pokračuje přes osadu Ostrov a Vysoký Sněžník do Děčína, opačným směrem se vrací hřebenovou cestou Tiských stěn k našemu východisku v obci Tisá.